Velká Novela zákoníku práce 2017

Wide Angle View Of Busy Design Office With Workers At Desks
1.3.2017

V Parlamentu ČR se momentálně projednává rozsáhlá novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Novela zavádí mimo jiné radikální změny v právní úpravě práce z domova, mezi navrhovanými změnami je však i zavedení povinnosti zaměstnavatelů předcházet stresu spojeného s prací či rizikům násilí a obtěžování na pracovišti.

Pokud ji schválí Parlament, měla by nabýt účinnosti v červenci 2017.

Čeho se změny týkají?

Práce z domu (homeworking)

Novela doplňuje doposud poněkud stručnou úpravu práce z domu (home-office, homeworking) či obecně mimo pracoviště zaměstnavatele (teleworking). Jedná se o o zavedení pevnějších pravidel pro práci z domova, což však ve výsledku představuje celkové zpřísnění podmínek a zvýšení nákladů především pro zaměstnavatele. Ti budou nově mít například povinnost hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, včetně dalších nákladů souvisejících s výkonem práce z domu (např. nákladů na internetové připojení, telefon, energie či technické vybavení), nebo zabezpečit, aby zaměstnanec nebyl izolován od ostatních pracovníků a měl možnost s nimi být v kontaktu.  V této souvislosti je třeba zdůraznit, že úprava se týká pouze pracovníků, kteří práci vykonávají trvale či převážně mimo pracoviště zaměstnavatele, ne těch, kteří z domu pracují spíše výjimečně.

Vrcholoví zaměstnanci

Dalším novým institutem, který zavádí novela zákoníku práce, je pojem vrcholový řídící zaměstnanec. Dle textu novely zákona půjde o zaměstnance, který je v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (v případě právnických osob) nebo zaměstnavatele (u fyzických osob), případně přímým podřízeným těchto osob, a pobírá mzdu ve výši alespoň 75 000 Kč za měsíc (nicméně v průběhu projednávání novely je možné, že se částka ještě změní). Tito zaměstnanci nemusejí dodržovat pevnou pracovní dobu ani týdenní pracovní dobu, rozvržení práce a další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nebudou však mít nárok na příplatek za práci přesčas, o víkendech a o svátcích. Tato pozice zároveň nevznikne automaticky, nýbrž bude muset být předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Dovolená

Výpočet dovolené by se měl zjednodušit. Dovolená se již nebude počítat za odpracované dny, ale z týdenní pracovní doby – výpočet se tak bude odvíjet od odpracovaných hodin, a nikoliv od počtu odpracovaných dní. V budoucnu bychom se tedy měli řídit odpracovanými hodinami, nikoliv směnami. Zaměstnavatel rovněž nebude oprávněn zaměstnanci dovolenou krátit o celý pracovní den, ale pouze o počet neomluveně zameškaných hodin. Účelem této změny je zjednodušení poměrně složitého výpočtu nároku na dovolenou.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ)

I u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti) nastanou s novelou jisté změny. Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít nově nárok na stejné podmínky jako zaměstnanci pracující na plný úvazek, co se týče nároků na pracovní dobu a dobu odpočinku (např. nárok na zákonné bezpečnostní přestávky či na zákonnou dobu odpočinku). Obdobně tomu bude i u zaručené mzdy.

I nadále bude možné vykonávat práci na základě dohody o pracovní činnosti v rozsahu vyšším než 300 hodin za rok, v průměru však rozsah práce nesmí překračovat poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně. Tento průměr bude však nově počítán pouze z 26 po sobě jdoucích týdnů práce, nikoli z 52 týdnů, jak je tomu nyní (tedy z půl roku, nikoliv roku), což může mít vliv na práce konané nárazově či sezónně.

Ochrana před stresem

Jednou z kontroverzních a hojně kritizovaných změn je návrh změny § 224 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnavatelé budou mít překvapivě nově povinnost vytvářet zaměstnancům bezpečné pracovní podmínky a povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Je otázkou, jak bude taková ochrana před stresem v praxi probíhat a jakým způsobem by se mělo prokazovat nedodržení povinnosti zaměstnavatele.

Převedení na jinou práci vs. výkon jiné práce

V současném znění zákoníku práce § 41 řeší tzv. převedení na jinou práci. Novela toto označení ruší a nahrazuje jej pojmem výkon jiné práce. Zaměstnavatel tak nově nebude zaměstnance převádět na jinou práci, ale za podmínek stanovených v § 41 odst. 1 mu bude muset přidělit jinou vhodnou práci.

Zaměstnanec s výkonem „jiné vhodné“ práce musí souhlasit, nicméně odmítne-li práci, která je ve smyslu zákoníku práce „vhodná“, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu nenáleží mzda. Naopak v případě, že zaměstnavatel zaměstnanci jinou vhodnou práci nenabídne, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

To platí až na výjimku, kdy v případě nutnosti odvrátit mimořádné události, živelné katastrofy apod., je zaměstnavatel oprávněn přidělit zaměstnanci jinou práci bez jeho souhlasu.

Doručování výpovědi a jiných písemností

Některé písemnosti (jako je například výpověď z pracovního poměru) musí být ze zákona doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Pokud to není možné na pracovišti, výpověď se doručuje poštou. Řádné doručení je klíčové pro počátek běhu výpovědní doby a pro faktickou účinnost výpovědi. Zaměstnavatel budeoprávněn doručovat zaměstnanci písemnosti pouze na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělí, a nikoli na tu, která je mu známa. Zaměstnavatel tak bude ušetřen pátrání po správné a aktuální adrese daného zaměstnance, který mu ji tak bude muset písemně sdělit, a zaměstnavatel bude doručovat jen na tuto adresu. Dojde také k prodloužení fikce doručení písemností určených zaměstnancům, která nově nastane až po 15 dnech, na rozdíl od nynějších 10 dnů, což by mělo rovněž usnadnit některé stávající komplikace s doručováním. Pracovněprávní spory také nebude možné řešit před rozhodčím soudem.

Závěr

Ačkoliv novela ještě nebyla přijata a pravděpodobně vlivem pozměňovacích návrhu dozná ještě určitých změn, již nyní je zřejmé, že se zaměstnavatele budou na změny muset připravit a pravděpodobně upravit některé své vnitřní předpisy či případně vzory pracovněprávních smluv.

Buďte připraveni na změny ZP 2017: 

Vyberte si z naší nabídky ŠKOLENÍ